Zákonodárci se sklenkou v ruce a obálkou v kapse

Ruští poslanci si letos během diskuze o protialkoholické kampani zrušili zákaz pití v dumě a mohou nasávat vesele dál. V naší poslanecké sněmovně žádný zákaz (bohužel!!!!) neplatí a na vlastní oči jsem viděl některé velectěné poslance, jak se po chodbách vesele klátí s panákem v ruce. A já se za ně hrozně styděl.  Zvlášť, když si uvědomím, že v každé firmě je pití na pracovišti přísně zakázáno a zaměstnanci za tento prohřešek mohou klidně dostat výpověď na hodinu.

Poslanci jsou přitom reprezentanti všech občanů Česka, jednání v poslanecké sněmovně je jejich práce, a to tak důležitá, že ovlivňuje dění v celé zemi a životy nás všech.

Ale jakoby právě pro některé zákonodárce zákony tak nějak neplatily.Namísto diskuze o zlepšení stavu České republiky se alkohol stává vděčným tématem za řečnickým pultíkem.

Naposledy středočeský gubernátor a bohužel i poslanec David Rath přemlouval ministra financí Miroslava Kalouska, aby už přestal pít, protože mu to nedělá dobře. Za to dostal pokutu.  Ta se mu ale platit tak nějak nechtěla, a tak se bránil (podotýkám, že celá fraška neproběhla ve volném čase pana Ratha, ale za peníze daňových poplatníků v jeho pracovní době).

Ačkoliv si Rath při své obhajobě vystačil s monologem, do něhož zakomponoval Kalouskovy výroky, já se inspiroval v absurdních hrách exprezidenta Havla a dovolím si poprvé předvést velectěnému čtenářstvu část dějství ze své nové divadelní hry.

Dějství první

Rath se odvolává proti pokutě, kterou mu vyměřil mandátový a imunitní výbor, protože nazval Kalouska opilcem opilým a sprostým

Rath stojí na hanbě před mandátovým výborem a Kalousek mu zpoza dveří strouhá mrkvičku.

Rath: Já jsem stál u tohoto řečnického pultu. A pan ministr financí se ke mně nebezpečně nakláněl a vykřikoval vulgární výrazy na moji adresu. Pak jsem pokračoval: „Já myslím, jak na vás koukám, pane ministře, tak pravděpodobně nejste úplně ve střízlivém stavu. Obvykle se to u vás pozná ze stupňující se agrese a vulgarity. Takže já bych vás velmi žádal, abyste přestal pít, škodí vám to.“

Kalousek (vykřikne): „Lžete, to je lepší, než kdybyste tomu nerozuměl.“

Rath (žaluje): Dalšího kolegu pan ministr počastoval slovy: „Pane kolego nebo pane poslanče, vy se chováte jako debil.“  A já se ptám, kde byl v tu dobu mandátový výbor? (Znalci filmu Ať žijí duchové nechť si po této větě v hlavě promítnou scénu s ofačovaným Lubomírem Lipským – pozn. autora.)  Já se ptám, kde byli ti, kdo hlasovali pro to, abych se omluvil panu poslanci Kalouskovi a zaplatil pokutu? Kde byli, když tohle tady říkal u toho pultíku!? To jste trpěli hluchotou, nebo už máte Alzheimerovu demenci, že jste na to všechno zapomněli?

Kalousek (šušká si pod vousy, ale dost hlasitě, aby ho slyšeli všichni): „Tato připomínka je zhruba stejně inteligentní, jako kdybych já žádal předáky sociální demokracie, ať požádají svého přítele tovarišča Putina…“  

Rath odchází ze scény jako spráskaný pes a Kalousek se jede omluvit do Ruska za nevhodné oslovení tamního premiéra

Konec prvního dějství

Já vím, teď to vypadá, že jsem chtěl jen pobavit, ale není tomu tak. Je mi třicet, nedávno se mi narodila první dcera a ještě před pár měsíci jsem byl přesvědčen, že v poslanecké sněmovně budu svědkem věcí prospěšných této zemi. A teď leckdy hraju konsternovaného diváka a nevěřícně kroutím hlavou nad jistými hlasováními ve sněmovně, která jasně dokazují, že buď jsou někteří poslanci (a nemyslím tím zdaleka jen Kalouska) permanentně nalití, nebo neuvěřitelně podplacení. Jinak bychom se už měsíce například nedohadovali o novele zákona o hazardu, zatímco se hazardní a loterijní lobby nad naším divadlem ve sněmovně směje, až se za bříško popadá…