ČR a.s. a její bezcenné akcie

Snaha o úsporná opatření a další „přešlapy“ vlád v posledních letech mě přivedly k myšlence zkusit stát přirovnat k soukromé firmě. Jedná se o zjednodušenou komparaci, protože stát má i jiné funkce, než privátní společnost. Snad nám toto srovnání pomůže pojmenovat věci správným jménem.

Akciová společnost Česká republika vnikla již 1. 1. 1993. Kapitál společnosti je rozdělen na stejné obchodní podíly, akcie, které vlastní akcionáři (my všichni). Jednou za čtyři roky (v ČR většinou i za kratší dobu) se sejdou všichni akcionáři na valné hromadě (volby). Tento nejvyšší orgán společnosti volí představenstvo (složení poslanecké sněmovny a z toho vycházející vláda), jehož úkolem je co nejlépe řídit společnost, operativně rozhodovat a vést účetnictví.

Cílem každé firmy je zisk (v případě státu dlouhodobý růst). Představenstvo (vláda) má za úkol hospodařit se svěřeným majetkem svých akcionářů (občanů ČR) tak, aby prosperovala a zajišťovala příjem.

Co se ale stane, když přijde recese a klesnou příjmy? Každá akciová společnost vytváří povinně rezervní fond ze zisku běžného účetního období. Ten pak slouží ke krytí ztrát. Kámen úrazu je, když naše akciovka nemá za poslední roky vysokého růstu vytvořen dostatečný rezervní fond, který by v současné době využila. I v době vysokých tržeb, v důsledku nezkrocených výdajů, vykazovala ztrátu.  

Co zbývá naší firmě v době recese? Zdraží svoje zboží a služby, v našem případě daně, aby zvýšila příjmy? Nebo se snaží snižovat náklady a hledá úspory? Například snížení počtu zaměstnanců, snížení platů, včetně manažerů? Snaží se snižovat náklady tím, že hledá nejvhodnějšího dodavatele (transparentní veřejné zakázky) nebo vytváří tlak na cenu prostřednictvím nákupu ve velkém (centrální nákup) pro všechny své pobočky? Zatím zůstalo jen u tlaku na zvýšení příjmů (zvýšení daní). Otázkou je, jestli se to neprojeví na velikosti poptávky (ochotě platit daně). 

Představenstvo ukazuje valné hromadě fakta o svém hospodaření. Jak si firma vede v konkurenci, jaké měla příjmy, výdaje a jestli skončila v zisku. V našem případě se jedná především o vyrovnanost státního rozpočtu (za rok 2009 schodek -239,6 miliardy korun), veřejný dluh (1,3 bilionu korun), hrubý domácí produkt (meziroční propad o 5%), výše nezaměstnanosti (9,2 %), inflace (1 %). Žádné vzdušné zámky či vize co bude za deset let, ale pouze fakta. A pokud se představenstvo neosvědčí, je vyměněno novými schopnými lidmi.

Nezapomeňte, že na konci května bude svolána valná hromada, kde budete moci rozhodnout o budoucím složení představenstva. Proto se zúčastněte a nenechte rozhodovat jen druhé, protože vy jste součástí nevyššího orgánu této „akciovky“. Na vás záleží, jestli firma v následujících letech nepůjde ke dnu. Tak šťastnou ruku při výběru.