Ještě více v úterý večer zhořkla ona silná pachuť, která se nám v ústech drží od chvíle, kdy na Úřad vlády vešli policisté a odstartovali prvním zatýkáním monstrózní policejní akci vysílanou v médiích téměř online. Nejvyšší soud rozhodl, že se na bývalé poslance ODS Marka Šnajdra a Petra Tluchoře v době, kdy se měly odehrát trestné činy, ze kterých jsou obviněni a za které jsou drženi ve vazbě, vztahovala jejich poslanecká imunita. A že společně s třetím zadrženým Ivanem Fuksou mají být propuštěni a patrně nebudou souzeni za věci, ze kterých byli obviněni. Vítejte v Čechách, chtělo se ten večer zvolat…
Příčiny té hořkosti, o které jsem psal v úvodu, se u mne osobně vyvíjejí podobně, jako se vyvíjí celý případ. Nejprve to byl samozřejmě šok přiživený především tím, že krom desítek a stovek zakuklených policistů a členů speciálních jednotek pobíhajících snad po celé Praze nebyly k dispozici žádné konkrétní informace. Nikdo netušil, co a proč se to vlastně děje. Když jsme se, výhradně z médií, posléze dovídali, kdo všechno byl zadržen, kde všude se zasahovalo a jak „bombasticky“ akce probíhala, měli jsme pocit, že se děje něco obrovského, přelomového, že státní zastupitelství asi odhalilo korupční skandál nehorázných rozměrů a má pro něj nevyvratitelné důkazy… Tehdy jsem měl hořko v puse z toho, že je něco takového u nás možné, že to asi nebudou jen takové povídačky u piva.
Zanedlouho ale vystřídala tuto hořkost v ústech hořkost z toho, jak vrchní státní zástupce Ivo Ištvan celé policejní manévry připomínající zásah proti teroristické skupině vyhazující do povětří budovy a vlaky vysvětlil. Politické trafiky jako důvod zatýkání u jedné části podezřelých, konkrétně tří bývalých poslanců ODS, tomu se jako jedinému důvodu, proč náhle tito politici seděli ve vazbě, nechtělo věřit. Ano, z etického hlediska je takové jednání v politice dle mého názoru nemorální. Je potřeba o něm vést diskuzi, ostatně přesně tak, jak se to děje i v jiných západních demokraciích. Nejsme totiž s těmito politickými dohodami žádnou výjimkou, politika je na nich postavena v mnoha a mnoha zemích, i tam, kde má demokracie mnohem hlubší kořeny než u nás. Nesouhlasím ale s tím, aby jako řešení tohoto problému bylo „z ničehož nic“ zvoleno kriminalizování této činnosti. Přiznám se, byl jsem naivní a říkal jsem si, že tohle přece nemůže být všechno?! On ten pan Ištvan přece určitě přijde brzy s něčím dalším. Uspořádá tiskovku a celému znepokojenému národu, který se nejprve nadchnul, aby pak minimálně část z něj zůstala stát v rozpacích, sdělí, že má jasné a nevyvratitelné důkazy o korupčním jednání zadržených. Nic takového nepřišlo a my jsme zůstali dál v rozpacích…
Padla vláda. Byla jmenována nová, veskrze prezidentská. Tři bývalí poslanci ODS zůstávali ve vazbě. Dva týdny, tři týdny, měsíc. A pak přišel úterní večer a rozhodnutí Nejvyššího soudu, že na Marka Šnajdra a Petra Tluchoře se ve věci, ze které jsou obviněni a za kterou jsou drženi ve vazbě, vztahovala jejich tehdejší poslanecká imunita, tedy pro ni nemohou být trestně stíháni a mají být propuštěni. To se také stalo a propuštěn byl také třetí z nich, tedy Ivan Fuksa. Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan sice řekl, že to ještě neznamená, že nemohou být vůbec stíháni, že se to celé ještě musí zanalyzovat, ale k tomu také dodal, že rovněž stahuje žádost poslanecké sněmovně o vydání Petra Nečase v této věci.
A hořkost se zvýšila na maximum. Domněnky i naplno vyřčená obvinění z posledních týdnů, že se ze strany státního zastupitelství jednalo o politickou akci, díky které byla svržena vláda, se najednou zdají být mnohem reálnější. A ať už se bude celý komplikovaný případ vyvíjet jakkoliv, nic to nezmění na faktu, že Ivo Ištvan a jeho lidé fatálně selhali. Minimálně tedy ve věcech týkajících se oněch tří bývalých poslanců ODS. Tím, že nebyli schopni zajistit takové důkazy, které by ospravedlnily obvinění a držení ve vazbě Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksi, a po měsíci je museli se sklopenýma ušima propustit, velmi znevěrohodnilo práci orgánů činných v trestním řízení. Ať je pravda o všech znepokojivých příbězích, které byly do tohoto vpravdě monstrózního případu spleteny, jakákoliv, v tuto chvíli je nejsilnějším pocitem z toho všeho ona intenzivní hořkost v našich ústech. Velmi doufám, že ji Ivo Ištvan a další odpovědní budou schopni efektivně rozptýlit.
