Den dětí je na tom sice z mého pohledu podobně, na druhou stranu jej i vzhledem k jeho obrovské rozšířenosti po světě (inu děti jsou tak nějak všude a rodičovská láska také) vcelku uznávám. Ale opět... Mám doma dvě nádherné holčičky, které mně i manželce změnily život od základů. Když říkám změnily, myslím tím v pozitivním slova smyslu. I když co si budeme povídat, jsou aspekty rodičovství, o kterých jsme před narozením potomka vlastně skoro neměli tušení a které jsme s dcerami přímo „nepoptávali“.Asi to zná každý rodič, ale vstávání v pět hodin ráno o soboty i neděle, o svátky i na Štědrý den, to není nic, po čem byste tak říkajíc prahli. Osobně jsem si neuměl dost dobře představit, jaký režim děti budou razit a jak jsou schopné jej rodičům z velké části vnutit. Ale co naplat, když holky vstanou v pět, my už si příliš nepospíme...
Buď jak buď, s holkami jsem, manželka i já, každý den. Věnujeme se jim, hrajeme si s nimi, vychováváme je, milujeme je. Každý den, i ve dny, kdy jsou holky tak živé, že nás již v sedm ráno chytá migréna a kacířsky se těšíme, až večer půjdou spát a v domě zavládne klid. A ani bych se nedivil, kdyby to takto nějak probíhalo i zítra, v den „jejich svátku“. Prostě proto, že Evičku ani Barču, které je teprve rok, kalendář příliš nepálí a mezinárodní dny nedodržují.
Den dětí tedy pro mne není nic, co bych považoval za velký svátek, při kterém se celá rodina hezky oblékneme, a od rána do večera se budeme veselit či kulturně žít. Ovšem neignoruji jej, a to především proto, že rozšíření tohoto svátku po světě je obrovské, ale na světě také žije příliš mnoho dětí, které nemají štěstí jak z hlediska prostředí, ve kterém žijí, tak z hlediska tak důležité rodičovské lásky. Věřím tedy, že stojí za to lásku ke svým dětem oslavit a zároveň si uvědomit, jak obrovské štěstí my i naše děti máme. Ale za „den dětí“ považuji všech 365 dnů v roce. I když s náminěkdy nejsou a tráví nějaký čas u babiček, náš život ovlivňují už tím, že o ně máme starost, myslíme na ně. Den dětí tedy vlastně slavím. Dnes a denně, a jsem za to moc rád.