22. ledna 2010
Daňová amnestie? Stát ji potřebuje
Věci veřejné již před půl rokem přišly, v rámci svého balíčku protikrizových opatření, s daňovou amnestií. Po krátké době se k tomu vrací Janotův úřad, jako kdyby objevil Ameriku. Jak přiznává sám ředitel daňové správy ministerstva financí Jan Knížek, daňová amnestie by mohla do státního rozpočtu přinést řádově miliardy korun.
Máme za sebou nejhorší hospodaření státu od vzniku samostatné České republiky, se schodkem - 224 miliard korun. Veřejný dluh už překročil jeden a čtvrt bilionu a ani vyhlídky na následující roky nejsou o moc příznivější. Při sestavování následujícího rozpočtu budeme muset počítat jen na úroky z veřejných dluhů přes 100 miliard. V době, kdy ekonomika zápasí se strmým snížením poptávky, nejen zahraniční, ale i domácí spotřeby, se vláda rozhodla rozpočet zkrotit zvýšením daní. Tím zůstává nám všem méně peněz v peněženkách, což má za následek zase další snížení poptávky. Pravý opak toho, co by měla vláda dělat v době ekonomické recese.
Mimořádné opatření v mimořádné době
Firmy využily českých zákonů a vyvezly v posledních letech peníze do daňových rájů bez řádného zdanění. Teď si je tam vesele utrácí. Tím Česká republika přišla nejen o příjem v podobě daně, ale z ekonomiky nenávratně odtekly peníze, které tu teď chybí. Banky se bojí o likviditu firem a domácností, zvyšují úroky z úvěrů, a tím znemožňují růst ekonomiky. Stát zvyšuje daně, aby nakrmil nenasytný státní aparát a především předražené veřejné zakázky. Není pro nás všechny lepší, aby peníze z daňových rájů snížily zadlužení a rozhýbaly kola recesí postižené ekonomiky? Například Itálie takto získala do ekonomiky v přepočtu kolem tří bilionů korun, což je trojnásobek rozpočtu České republiky. Systém je založen na dodatečném zdanění příjmů, které byly vyvezeny do daňových rájů bez řádného zdanění. Tyto peníze by pomohly nejen zalátat díry ve státním rozpočtu, ale současně zvýšit množství peněz v ekonomice a tím napomoci růstu. Věci veřejné upozorňují, že na rozdíl od Itálie, kde probíhá už třetí vlna daňové amnestie, by se v České republice uskutečnila pouze jednou. Tím by se vyloučily spekulace firem, že pokud budou peníze vyvážet do zahraničí, dostanou možnost je dostat v budoucnu zpět.
Jeden krok z mnoha
Amnestie nesmí být pouze nesystematickým opatřením, kterých jsme svědky v současné době. Proto musí být doplněna zjednodušením daňového systému a především zpřísněním sankcí. Toto opatření umožňuje udělat tlustou čáru a vytvořit jasná pravidla pro fair play. Na toto upozorňuje i profesorka z VŠE Alena Vančurová, která na konferenci pořádané politickou stranou Věci veřejné uvedla, že amnestie má odůvodnění především spolu se změnou daňového systému.
Odborná diskuse o výhodách a rizicích daňové amnestie, avizované v tisku, nesmí trvat dlouhou dobu. Pokud by jednání trvala několik měsíců nebo let (příkladem může být důchodová reforma), mohlo by to v případě amnestie mít fatální dopad. Firmy by začaly kalkulovat s touto možností a odváděly by více peněz do zahraničí, s tím, že v brzké době je budou moci bez velkého postihu opět legálně dovést do ČR. Proto musí být rozhodnutí rychlé a jasné. Daňová amnestie by se musela týkat minulého období, tedy roku 2008 a dříve, protože ještě nyní (před uzavřením účetního roku) by mohly firmy zakalkulovat tuto výhodu do svého hospodaření. Současně možnost kontrolovat účetnictví tři roky zpětně omezuje postižení většího množství případů.
Je daňová amnestie spravedlivá vůči slušným daňovým poplatníkům? Možná není zcela fér, ale v současné době si nemůžeme dovolit ignorovat tento druh příjmu do státního rozpočtu, nemluvě o cenném finančním stimulu pro českou ekonomiku, který nám pomůže rozhýbat hospodářství a tím přinese pracovní příležitosti ve chvíli, kdy nezaměstnanost strmě stoupá. Spíše se zeptám: není špatně, že stát dosud toleroval vyvádění obrovských nezdaněných prostředků do zahraničí a nemá mechanismus, jak se alespoň k části těchto peněz dostat? Tuto situaci považuji z hlediska poctivého daňového poplatníka za mnohem více nespravedlivou.
Publikováno: Lidové noviny, 21. ledna 2010
Radim Vysloužil
Zrušíme, nezrušíme, tunel zde, tunel jinde aneb Zemanův Absurdistán
Prezident Miloš Zeman má skutečnou moc, jeho prezidentská funkce nemá jasné hranice, na které jsme byli zvyklí u jeho předchůdců. Bývaly tu limity, vycházející povětšinou z Ústavy a ústavních zvyklostí, které Václav Havel i Václav Klaus ctili, dodržovali. Miloš Zeman se pod vlivem kouzelné formulky„přímo zvolený prezident má silnější mandát než nepřímo zvolený prezident“rozhodl tyto hranice posunout. Kam až je posunul, to zatím nevíme. Jeden den máme pocit, že už to dál nejde, druhý den se znovu podivujeme a děsíme nad novými možnostmi současného prezidenta.
Radim Vysloužil
Rozpuštění sněmovny? Hlasoval jsem proti
Včera se na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny ČR stalo to, co se v posledních dnech očekávalo – bylo odhlasováno, že sněmovna se sama rozpouští. Odhlasováno 140 hlasy. Celý jeden poslanecký klub sněmovnu místo důstojného hlasování a vyjádření svého názoru (i když předem zavrženého) opustil, jiní se před hlasováním u řečnického pultíku loučili se svým mandátem, další se fotili naposledy v poslaneckých lavicích. A já jsem hlasoval proti rozpuštění sněmovny. Nikoliv proto, že bych se snad nebyl schopen vzdát svého poslaneckého mandátu, ale z jasných důvodů, které jsem již před hlasováním deklaroval. Mé „proti“ při hlasování o rozpuštění sněmovny bylo nepopulárním krokem uprostřed populistických gest. Je ale mým přesvědčením, že politik je tu od toho, aby činil odpovědné kroky, nikoliv populistická gesta. A rozpuštění sněmovny v tuto chvíli, stejně jako opuštění sněmovny při hlasování, to byl čistý populismus. Považuji za velmi nerozumné, že poslanecká sněmovna předala prezidentovi republiky absolutní moc nad přijetím řady zákonů, které prošly sněmovnou, avšak legislativní proces nebyl ještě ukončen.
Radim Vysloužil
Pirátství jako výsledek nedostatečné legální nabídky
Výhra režiséra Jana Svěráka nad internetovým úložištěm Share-rapid.cz v nedávném soudním sporu u nás rozpoutala další vlnu debat o ochraně autorských práv. Doposud bylo zvykem za stahování ilegálních kopií kritizovat pouze jednotlivce, tento spor byl však prvním, který potrestal přímo server umožňující kopírování autorských děl, jež se v dnešní době stalo opravdu masovou záležitostí. Svůj pohled na ochranu autorských práv jsem již podrobněji vyjádřil v jednom z předchozích příspěvků. Nyní je potřeba se zamyslet nad tím, za co by měli být odpovědní provozovatelé internetových služeb a najít přijatelný způsob, jak volné šíření autorských děl omezit.
Radim Vysloužil
Miloš Zeman prostřednictvím vlády Jiřího Rusnoka: Odvolávám…
Personální zemětřesení je pojem, který zaznívá snad po každém nástupu nové vlády v posledních několika letech. Výměny náměstků, vysoce postavených úředníků a vedoucích představitelů státních firem a institucí je něco, o čem média po nástupu nových ministrů do funkcí vždy hojně informují a kritizuje to nejen příslušná politická opozice (logicky), ale také odborná veřejnost. Důvody jsou zřejmé – pokud se má naše země rozvíjet a hýbat se směrem dopředu, je kontinuita práce na ministerstvech obrovsky důležitá. Stylem, kdy jeden ministr a jeho tým něco rozpracují, aby pak přišel jiný ministr a přivedl kompletně nový tým, který se v lepším případě dlouho seznamuje s rozpracovanou prací, v horším případě ji rovnou smete ze stolu, se nikam nedostaneme. Osobně jsem pro zachovávání kontinuity v tomto směru a nemám rád tyto velké personální rošády. O to horší ale takové věci jsou, když se do nich pustí vláda bez politického mandátu, bez mandátu od občanů z řádných voleb, vláda sestavená z vůle prezidenta a z jeho v lepším případě známých. To, do čeho se v posledních dnech vláda Jiřího Rusnoka pustila, navíc ještě před hlasováním o její důvěře ve sněmovně, je horší personální čistka než kdykoliv předtím.
Radim Vysloužil
Prezident jako nová politická síla aneb Jak na Nový rok,...
Nejprve vláda odborníků složená z přátel Miloše Zemana a SPOZ, která nemá šanci získat ve sněmovně důvěru, a pak požadavek prezidenta na notářsky ověřených 101 podpisů poslanců podporujících Miroslavu Němcovou na premiérku.
Radim Vysloužil
Operátoři stále o krok před ČTÚ
O vysokých cenách mobilních operátorů v České republice se hovoří dlouhá léta. Srovnávání se zahraničím, tedy především se zeměmi Evropské unie, nevychází vůbec dobře. Pravda, řada statistik se snaží situaci „optimalizovat“ tím, že do průměrných cen volání a sms zahrnuje dohromady ceny pro firmy i pro občany, přičemž firemní tarify jsou u nás se zahraničím srovnatelné a vylepšují tak děsivou situaci u cen pro veřejnost. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který má toto v gesci, dlouhou dobu doslova spal a nekonal. Nakonec, po nátlaku spotřebitelů i politiků došlo ke změnám ve vedení ČTÚ a pod novým vedením včetně nového ředitele byl vytyčen nový cíl: Boj s vysokými cenami za mobilní služby. Začalo se pracovat a analyzovat. Dnes tu máme tzv. mobilní cenovou revoluci a virtuální operátory. Chtělo by se říct, že je to obrovský úspěch ČTÚ. Svým způsobem ano, jenže nic není tak růžové, jak se zdá, a při pohledu „pod pokličku“ dojdeme zajímavých zjištění.
Radim Vysloužil
Nechci česko - romskou vlajku
„Proč, když máme vlajku České republiky, bychom proboha měli mít ještě česko-romskou vlajku? Vždyť přece Romové žijí v naší zemi, neustále si stěžují, že jsou utlačováni a nejsou vnímáni většinovou společností jako součást národa, tak proč chtějí mít ještě vlastní vlajku?!“Tak takhle nějak se dají shrnout reakce, které jsem zatím měl možnost všemožně po sociálních sítích a jinde na internetu zaznamenat v souvislosti s projektem „Výběrové řízení na česko – romskou vlajku“, který organizuje slovenský umělec Tomáš Rafa a představuje ho Galerie Artwall v Praze. A to jsou ještě ty „slušnější“ reakce. Tak trochu mi běhá mráz po zádech, když se tou vlnou nenávisti probírám...
18.7.2013 v 17:50
| Karma: 15,41
| Přečteno: 2031x
| Diskuse| Společnost
Radim Vysloužil
Zůstala hořkost v ústech a znepokojivé otázky
Ještě více v úterý večer zhořkla ona silná pachuť, která se nám v ústech drží od chvíle, kdy na Úřad vlády vešli policisté a odstartovali prvním zatýkáním monstrózní policejní akci vysílanou v médiích téměř online. Nejvyšší soud rozhodl, že se na bývalé poslance ODS Marka Šnajdra a Petra Tluchoře v době, kdy se měly odehrát trestné činy, ze kterých jsou obviněni a za které jsou drženi ve vazbě, vztahovala jejich poslanecká imunita. A že společně s třetím zadrženým Ivanem Fuksou mají být propuštěni a patrně nebudou souzeni za věci, ze kterých byli obviněni. Vítejte v Čechách, chtělo se ten večer zvolat...
Radim Vysloužil
Země česká, země sluncem zničená
Máj, lyricko-epická báseň Karla Hynka Máchy, která spatřila světlo světa v roce 1836, je i pro dnešní mladou generaci dobře známým dílem. A notoricky známé zůstávají především první verše... "Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj..." Máj měl pro mne, co se významu týče, vždy dvě roviny. Jedna byla ta o lásce dvou mladých lidí a několika lidských tragédiích. Druhá, kterou jsem postupem času doceňoval více a více, je ta spojující ono téma lásky s krásou krajiny. Nádherné přírody a krajiny okolo hradu Bezděz, která pro mne ale vždy symbolizovala krajinu celé naší země... "Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasné světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky..." Netrpím přehnanou sentimentálností a mám daleko do ekologického aktivisty. Ale jsou věci, které se přehlédnout nedají. A tak mne při cestách po naší zemi smutně dochází, když se tak dívám kolem sebe, že ony poslední verše by dnes mohly znít spíše takto: "...a slunce jasná světů jiných bloudila skrze solární desky, hyzdící kraj, kde dříve bylo hezky..."
Radim Vysloužil
Film byste neukradli… Opravdu?
Režisér Jan Svěrák se velmi pravděpodobně zasloužil o zásadní průlom v boji proti takzvanému internetovému pirátství, když zažaloval za zpřístupnění nelegální kopie svého filmu „Kuky se vrací“ přímo server Share-rapid.cz, a následný soudní spor vyhrál. Dle řady ohlasů i toho, co dlouhodobě u české veřejnosti pozoruji, bude můj názor pravděpodobně menšinový. Ale přesto: Velmi vítám toto soudní rozhodnutí a věřím, že to odstartuje novou, úspěšnou fázi tažení proti poskytovatelům nelegální hudby a filmů na internetu.
Radim Vysloužil
Zaveďme kvóty a dostaňme ženy na palubu!
Na e-mail mi před pár dny dorazila zpráva od jisté paní, která mě hromadným e-mailem určeným pro poslance vyzývala, abych v Parlamentu podpořil přijetí návrhu Evropské komise, který by zavedl závaznou 40% kvótu ohledně vyššího zastoupení žen v radách větších evropských společností. GET WOMEN ON BOARD stálo v předmětu mailu a já věděl, že jde do tuhého. Paní pak ještě přidala (nebo spíše autor/ka e-mailu z webových stránek iniciativy) větu „Již čekáme dost dlouho!“ a začala vysvětlovat, že rovného zastoupení mužů a žen ve firmách lze dosáhnout jen právními kroky. A já věděl, že něco takového nemohu nikdy podpořit...
Radim Vysloužil
Vládní koalice by měla podepsat programové prohlášení
Situace na politické scéně je i nadále poměrně nejistá, i když se zdá, že řešení celé krize se rýsuje. Tomu napovídá i včerejší představení kandidátky ODS na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Přesto nyní další vývoj leží na bedrech jak ODS, tak koaličních stran a samozřejmě prezidenta republiky. Politická i veřejná diskuze se ale dle mého názoru v posledních dnech až příliš zaměřila výhradně na personálie. Rád bych k této diskuzi přidal jiný rozměr. A tím je program a cíle možné nově jmenované vlády, která bude do řádných voleb v příštím roce tuto zemi spravovat. To totiž považuji za minimálně stejně podstatné, ne-li podstatnější, než kdo bude v jejím čele stát. A to i přes to, že si Miroslavu Němcovou, kterou znám jako slušnou a zkušenou političku s nepopiratelným morálním kreditem, jako předsedkyni vlády určitě umím představit.
Radim Vysloužil
I tatínkové mají svůj den
Den matek, den žen, den dětí. To všechno jsou dny v České republice dobře známé a každoročně oslavované. Ať již kytičkou, bonboniérou a polibkem pro maminky a ženy, nebo sladkostmi a zábavnými dny pro naše nejmenší. Už mnohem méně ale lidé vědí, že existuje také Den otců. Ano, sváteční den nás tatínků od rodin, kteří často na ty ostatní dny zapomínáme, ale přesto své maminky, manželky i děti milujeme. Ten náš „velký“ den každoročně připadá na třetí neděli v měsíci červnu, což bude o tomto víkendu. Dovolím si proto k tomuto dni napsat pár slov, která ale povětšinou budou právě o dětech a manželce, jelikož je to právě rodina, která nás tatínky činí tím, čím jsme, ať už jsme v jakémkoliv věku nebo vykonáváme jakékoliv povolání.
Radim Vysloužil
Česká pošta – IT gigant z pověření ministerstva vnitra
Liberalizace v oborech, kde ještě před pár lety měl „přirozený“ monopol státní podnik, je jednoznačně pozitivním trendem. Na příkladu Českých drah a jeho dvou soukromých konkurentů je kladný dopad na kvalitu i cenu poskytovaných služeb vidět více než markantně. Také další státní podnik, Česká pošta, v posledních letech postupně přichází o své monopolní postavení na trhu. Je zajímavé, ale také vcelku šokující pozorovat, jak se s tím pošta snaží vyrovnat. Přinejmenším velmi nestandardním, ale spíše značně problematickým je způsob, jakým se o „svůj“ státní podnik snaží postarat Ministerstvo vnitra ČR. To využívá (nebo zneužívá?) svého postavení v oblasti eGovernmentu a připravuje pro Českou poštu, s.p. mnohasetmilionové IT zakázky bez výběrových řízení. Jak upozorňuje studie Centra aplikované ekonomie o.s. z minulého týdne, skutečně úspěšně realizovaných IT zakázek České pošty přitom moc není.Většinu jich totiž tzv. outsourcuje, neboli nechává realizovat jiné firmy. Opět bez výběrového řízení. Dochází tak ke zcela neprůhlednému utrácení veřejných prostředků skrze státní podnik Česká pošta.
Radim Vysloužil
„Proč oni když ne my?“ aneb závist na pátou
Ve svém posledním příspěvku na blogu jsem se upřímně vyznal z jakési hrdosti na to, jak se Češi (a Moravané) ve chvílích katastrofy, jakou byly a jsou letošní povodně, dokážou semknout, navzájem si pomáhat a chovat se prostě jako jeden národ. Není ale vše tak růžové v té naší kotlině české a vlastně v téže dny, kdy jsem pocítil onu vlasteneckou hrdost při pohledu na lidskou solidaritu při povodních, pocítil jsem také zklamání a rozčarování nad lidskou závistí, nedostatkem empatie a snad bych se dokonce nebál použít ani výrazu „malostí“. To vše v souvislosti s narozením prvních českých paterčat v podolské nemocnici.
Radim Vysloužil
Zoufalství i hrdost dnešních dnů
Poměrně často se nám Čechům a Moravanům přisuzuje nehezká vlastnost, že se jako národ dokážeme semknout jen ve chvílích, kdy hokejisté nebo fotbalisté se státním znakem na prsou uspějí na některém z důležitých turnajů světového formátu. Vlastně si tuto charakteristiku přisuzujeme sami. Říkáme o sobě, že jsme národ cyniků, a smějeme se Američanům za jejich dle našeho názoru přehnané vlastenecké chování. V těchto chvílích je ale možné vidět v ulicích našich měst a obcí, že tato nelibá charakteristika našeho národa není tak úplně pravdivá. V době, kdy je naše země sužována nelibostí mocné přírody, s kterou lze těžko bojovat a těžko se jí bránit, si lidé navzájem pomáhají, dobrovolně se zapojují do příprav protipovodňových opatření a zábran.
Radim Vysloužil
Den dětí. Dnes a denně
Zítra tomu bude 63 let od chvíle, kdy se poprvé slavil Mezinárodní den dětí. A hned první ročník nebyl vůbec špatný. Slavilo se v 50 zemích celého světa. A letos se bude slavit znovu, přichází ročník číslo 64. Přiznám se, že nejsem příznivcem všech možný Dnů s velkým „D“, ať už nám je stanovuje nebo doporučuje stát, nebo nejrůznější národní i mezinárodní organizace. Natož pak neholduji moderním svátečním dnům, jako je např. „Valentýn“. To jsou dny, u nichž příliš nerozumím onomu určování si nálady i citů ala „a dneska se budeme mít rádi, posledních pár let to moc neklape, ale 14. únor, to je náš den...“. Přinést domů manželce či přítelkyni růže přece nemusí být jen povinnost spojená s „Valentýnem“ a narozeninami. Notabene když mají muži stejně jako já problém s pamatováním si dat těchto dvou dnů v roce, je pro ně průběžné vyznávání lásky i výhodnější strategií, při které odpadají zbytečná faux pas.
Radim Vysloužil
EU řízla Řecko. Kdo bude další?
Představitelé EU, která se zmítá v dluhové krizi, konečně řízli do živého. Zítřejší summit představí řízení bankrot největšího dlužníka v EU, Řecka. Vyjednavači chtějí po bankách, aby seškrtaly 60% řeckého dluhu. Ty se tomu brání a jsou smířeny se navždy rozloučit pouze se 40% svých pohledávek za cenu získání zbylých 60%. Nákladné léčení Řecka, které přijde na několik stovek miliard EUR, bude pravděpodobně úspěšné. Stejný lék na uzdravení zadlužené Itálie však nelze použít. V případě bankrotu Itálie půjde Evropské unii o život, o projektu společné měny Euro nemluvě.
25.10.2011 v 16:50
| Karma: 22,80
| Přečteno: 1850x
| Ekonomika
Radim Vysloužil
Pokračování projektu IZIP - náhoda?
IZIP, nefunkční projekt elektronických zdravotních knížek, dosud spolkl miliardu. Miliardu korun z kapes všech pojištěnců VZP. Každý rok pak stojí další 150 milionů. A pokračujeme dál! Důvodem však není to, že by snad existovala naděje na jeho lepší využití. Pokračování nesmyslného projektu je totiž levnější, než arbitráž, ve které by státu hrozila miliardová sankce.
4.10.2011 v 16:56
| Karma: 19,96
| Přečteno: 1048x
| Politika
Radim Vysloužil
Zákonodárci se sklenkou v ruce a obálkou v kapse
Ruští poslanci si letos během diskuze o protialkoholické kampani zrušili zákaz pití v dumě a mohou nasávat vesele dál. V naší poslanecké sněmovně žádný zákaz (bohužel!!!!) neplatí a na vlastní oči jsem viděl některé velectěné poslance, jak se po chodbách vesele klátí s panákem v ruce. A já se za ně hrozně styděl. Zvlášť, když si uvědomím, že v každé firmě je pití na pracovišti přísně zakázáno a zaměstnanci za tento prohřešek mohou klidně dostat výpověď na hodinu.
| předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 47
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1557x
Nezařazený poslanec ČR. Vystudoval VŠB-TU Ostrava, Ekonomickou fakultu, magisterský obor Národní hospodářství, bakalářský obor Eurospráva a obor Učitelství odborných předmětů. Pracoval jako ekonom a finanční manažer.
